Pokud kanibalismus hadů vede k vzniku draků? Je pak lidský cestou k nadčlověku?
Potřebuji nové tělo. A novou duši.
Protože mne blog.cz donutil k činu, tak teď probíhá velké rozmýšlení se, jestli se tady nakonec zveřejní povídky z archivního blogu. A tedy se původní oprašování rychlostí blížící se k nule buď zrychlí a nebo úplně zastaví.

Jste tu poprvé a máte problémy se orientovat? Snad pomůžu zde.


Děkuji za vyjádřenou podporu komentujicím. ;)



-

sobota 28. února 2015

Zvířetem z klece - epilog, závěrem

Tak... loučíme se s ff na SnK, crossover Grimma.
Přeji příjemnou četbu!

Epilog a slova závěrem.

Děkuji všem komentujícím a doufám, že všichni, kdo dočetli až sem, si povídku užili.

ZVÍŘETEM Z KLECE




Epilog

Levi se trochu odtáhl od Erwina, aby se mohl natáhnout a líně se rty otřít o jeho. Prsty prohrábl jeho světlé vlasy a spokojeně se usmál. Poté se opatrně vykulil z postele a natáhl se pro tričko, aby po bytě nechodil nahý. Tiše se vydal do kuchyně připravit snídani. Nevadilo mu vstávat tak brzy kvůli staršímu, aby se nasnídal, než půjde do práce.
Nejprve nakrmil královnu Annu, pak začal chystat jídlo pro sebe a Erwina. U ledničky se rozespale zastavil a protřel si oči, když se díval na fotku, kterou tam měli. Ze Zachariášovy svatby. Erwin se domluvil s Nanabou, že mu hodí kytici, a pak Leviho donutil, aby se společně i s ní vyfotili. I když si to mladší těžko přiznával, ta fotka se mu také líbila, proto ji na lednici nechával, ačkoliv před Erwinem ji kritizoval jako hloupou a neodpustil si poznámky o senilitě staršího.
Patřili k sobě – důkazy toho faktu se chtěl Levi obklopovat, ač pro něj bylo zatěžko přiznávat, jaký romantik díky tomu je.
Dal vařit vodu do konvice, připravil kávu do hrníčků a mezitím, co se mu vařily vajíčka, si sedl k novinám. Psali v nich o případu, který se jim podařilo společně s Erwinem vyřešit. Sice se vyšetřování protáhlo, ale nakonec odhalili identitu domnělých upírů. Celou dobu byl případ pro novináře zajímavý, nyní dokonce dostal titulek na hlavní stránce. Erwin se nejen díky tomu vracel zpátky do služby.
„Jsi natěšený do práce nebo hladový?“ prohodil mladší, když se ve dveřích objevil světlovlasý muž v rouše Adamově. Nedělalo mu problémy se po bytě promenádovat nahý. Snad si to dokonce i užíval.
„Natěšený na Leviho,“ zavrněl Smith a přešel ke svému příteli, aby ho mohl políbit do vlasů. „Spíše nepotěšený, žes mi v posteli chyběl,“ prohodil a objal ho, opřel si bradu o jeho rameno a prohlédl si, co čte. „Můžeme to vystřihnout a založit si album s vyřešenými případy,“ prohodil, poté ovšem zívl a zavřel oči. „Budou se jenom kupit. Dva Grimmové…“
Černovlasému to nepřipadalo jako zase tak špatný nápad, přesto návrh nijak neokomentoval a odložil noviny. „Nepůjdeš se obléct?“
„Nepůjdeš si ještě na chvilku za mnou lehnout?“ oplatil mu blondýn a rty přejel po jeho šíji. „Víš přece, že mužům prospívá ranní sex,“ zavrněl. Dlaněmi sjel na jeho stehna a začal mu vyhrnovat lem dlouhého trička, které měl mladší na sobě.
„Dobře, mužům… ale opicím?“ utrousil Levi, nicméně se nijak nebránil blondýnovým dotekům.
Smith si ho i s židlí odsunul od stolu a klekl si k jeho nohám. „Pro opice alespoň orální,“ mrkl na něj a roztáhl mu kolena od sebe. Černovlasý se sklonil pro polibek. Když se znovu narovnal, zůstal prsty jedné ruky ve světlých vlasech a něžně se jimi začal probírat.
Nebránil Erwinovi v tom, aby se úplně vloupal pod jeho tričko a začal se mu věnovat rty. Nejprve vnitřní straně stehen, poté rozkroku. Spokojeně zavřel oči a neměl jediný důvod mu zakazovat, aby snídal po svém.
Byli spolu, milovali se, vše bylo takové, jaké mělo. Konečně.



Závěrem

Většinou bývám při dopsání povídky na pokračování nespokojená, frustrovaná, ale nejspíše, protože jsem si to vybrala za dva poslední týdny (kdy tedy čtyři celkově jsem se odmlčela před poslední kapitolou) a teď jsem spíše v stádiu, kdy získávám novou energii, nemůžu říct, že bych nyní cítila cokoliv opravdu negativního. Jsem vesměs spokojená.
Původně jsem nečekala, že Zvířetem z klece bude až takto dlouhé. Samozřejmě, že není dokonalé. Ale já jsem si psaní užívala, protože Eruri mám opravdu ráda a tímto způsobem jsem si ho ještě více přiblížila. Vlastně nemyslím, že je lepší způsob, jak z „něčeho“ udělat svou součást, než si celý příběh propsat a tím provázat se sebou samým a svou duší. Mám svého Erwina a Leviho (třeba těmi vtipy s opicí :)).
A protože to celé bylo Eruri, tak ani necítím, že by příběh byl useknutý, i když vám se to asi tak zdá. Ale vesměs se vše s Erwinem a Levim vyřešilo – jejich vztah nemohl dopadnout lépe (a to u mne není zvykem, že?) a všechny případy, co jsem nakousla, jsem nakonec i vyřešila.
No, nepíšu detektivky. A pravda, byla tam ta jedna krpa v příběhu, kdy jsem zapomněla, že jsem něco zmínila, a pak to zmínila podruhé jako novinku (měla bych si také psát nějaké poznámky, podklady a tabulky, abych nemusela vše vždy hledat v napsaném textu nebo spoléhat na to, že si to pamatuju na věčnost). Ale… budiž mi odpuštěno, vlastně ani nečtu detektivky, abych věděla, jak se píší.
Nejspíše je tohle – a já myslím, že většina mých je na stejném principu – povídka, která nechce ohromit koncem, ale (snad) přináší člověku potěšení při čtení, sledování životní cesty a vývoje postav. Proto konec Zvířetem z klece nepřinesl nějakou „explozi“, ale jednoduše byl a všichni víme, že život dvou Grimmů pokračuje dál, loví společně Weseny a žijí s královnou Annou v bytě jako manželé, občas přijde na návštěvu neoholený Nile nebo přiletí hyperaktivní Eren…
Jak jsem v odstavcích výše říkala, není lepší způsob, jak si něco ještě přiblížit, než o tom psát. V kontrastu s Erwinem a Levim se tu objevuje ale Bertolt. Mrzelo by mne, že jsem ho správně nepodchytila, ale vymyslela jsem si díky tomu svého milovaného Kosťu a tak mne nemrzí vůbec nic. (Dobře, mrzí mne přecejen, že jsem nepotěšila čtenáře, kteří chtěli Reinbert!) Ovšem – budu-li chtít číst Reinbert, půjdu někam jinam než k sobě – alespoň do té chvíle, než si napíšu něco, kde si „získám“ Bertolta a on si „získá“ mne.
Tak se omlouvám těm, kterým jsem nesplnila Reinbert chutě.
Reiner mi pravda také trochu zavařil, nikoliv tím, že bych ho v mých očích nezvládla. Ale… chtěla bych být jako Reiner! Takovým nejprve „zárodkem“ muže, a pak vyrůst v takového muže – vojáka…

Snad se tedy brzy potkáme u další povídky, mí drazí čtenáři. A snad alespoň částečně sdílíte mou spokojenost se Zvířetem z klece.


19 komentářů:

  1. Hezký konec měli, dobře, že jim to dobře dopadlo... i Erwin už se vrací do práce, takže předpokládám, že se mu ruka už vyzdravila, jen, ať jim to co nejdéle vydrží! :)

    OdpovědětVymazat
  2. Co ti na to napsat... Doufal jsem v Reibert zakončení, protože ten pairing zbožňuji a v podstatě ten mě hlavně na té povídce zajímal. Ale můžu si za to sám, protože jak si sama napsala, od začátku to byla hlavně Eruri povídka a bylo to tam znát. Abych pravdu řekl, já sám ten pár příliš nemusím, ale oceňuji, jak si je vystihla. Bylo z toho cítit, že je máš ráda. :D Doufám, že se ti bude dařit při tvé další tvorbě.
    Kroketa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mohl bys mi doporučit nějaké dobré Reibert věci? Třeba když toho hodně načtu, samo se mi to vlije více do žil a budu schopna napsat povídku, která bude o nich a bude se ti líbit. Mám ten pár také docela dost ráda, celkově mám ráda trojici Reiner, Bertolt a Annie (a kupodivu mi třeba nevadí, když se o Annie snaží Jean), ale opravdu nějak nezvládám Bertolta správně pojmout.
      Nicméně se mi zdá, že s fanfikcemi na SnK jsem se ještě úplně nerozloučila, co se týče mého psaní. Tak... budu-li navnazena správným směrem, alespoň něco kratšího bych mohla napsat. I proto, abych ukázala, že mi záleží na mých čtenářích a nejsem tu proto, abych jim dělala naschvály. Protože ty určitě nebudeš nadšený ze speciálu s Reinerem (a možná ho ani nebudeš číst).

      Vymazat
    2. Četl jsem hodně Reibert fanfikcí, ale všechny jsou víceméně v angličtině... V češtině toho bohužel moc není a já vím, že ty v angličtině moc ráda nečteš :/ Myslím, že Bertolt není tvůj charakter. Já ho mám moc rád, ale je pravda, že je dost komplikovaný a ty jsi spíš Reinerův typ. Nicméně, když byl v té povídce tak byl fajn, nemyslím, že by se ti tolik nedařilo... Já vím, že ti záleží na tvých čtenářích a neberu to, že by mi nemusel vyhovovat konec jedné povídky jako nějaký naschvál. Je to přece tvoje povídka.
      Kroketa

      Vymazat
    3. No, nepředpokládala jsem, že budeš mít i něco v češtině. Ale opravdu ráda bych si něco o nich přečetla, pokud bys tedy mohl doporučit.
      (Oh, po tom, jak jsem si pořád dělala srandu z inteligence Reinera... být Reinerův typ je úsměvné xD, ale chápu, jak to myslíš. Pravda, Reiner je skvělý!)
      Občas vypadám dost, že dělám naschvály čtenářům - řeknou mi něco a já udělám opak. xD

      Vymazat
    4. Dobře tedy - vytáhl jsem nějaké povídky z Archive of Our Own, snad se ti něco bude líbit. (Nikdy bych si nepomyslel jak těžké bude najít a znovu vzpomínat na to co jsem četl :D )
      Tahle povídka http://archiveofourown.org/works/1015893 nepopisuje tolik jejich vztah, je dost temné, ale to ti myslím ani moc nebude vadit :D
      Tohle http://archiveofourown.org/works/1734278 je dost dobré, AU (stejně jako zbytek), tam je hezky vidět ta jejich chemie, ačkoli ke vztahu se myslím zatím ani nedostanou (Reiner je tam velmi religiózní, jak je časté v těchto povídkách)
      A pak ještě tuhle: http://archiveofourown.org/works/1082288 to je, myslím, takové sladší :)
      Jinak Archive of Our Own je dobrá stránka, kde jde najít spousty jiných :D
      Kroketa

      Vymazat
    5. Děkuji ;) Přečtu.
      Pravda, že co jsem na téhle stránce pár Reinbert četla, tak Reiner většinou byl hráč rugby, křesťan a měl rodiče proti jakékoliv homosexualitě. (Radši si nechám doporučit, než bych hledala sama, protože prostě mám ráda informace, které prošly přes někoho. xD)

      Vymazat
  3. To je takový hezký milý konec =) Mně se to líbí, tu druhou dějovou linku jsem absolutně nesledovala. Tahle povídka byla fakt skvělá, bude se mi stýskat

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že se líbilo. V samotném psaní jsem měla chvíli, kdy jsem se na Reinera a Bertolta zaměřila dokonce více než na Eruri, ale nakonec jsem se k Eruri vrátila, a pak přišel Kosťa (a všichni víme, jak to se mnou pak dopadlo.)

      Vymazat
  4. Nemyslím si, že by som ťa prestala čítať úplne :) si jedna z mála autoriek, ktorých blogy navštevujem pravidelne a už nejakú dobu. Proste som mala pocit ukrivdeného dieťaťa, ktorému vzali lízatko skôr ako si stihlo vychutnať jeho chuť :D (dokonca by som ti vedela povedať presne čo mi tam ešte chýbalo, ale to už je teraz zbytočné riešiť)
    Toto bol skvelý príbeh a ja sa teším na ďalšie :) JaMi

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak mi pověz, co ti tam chybělo - upřímně mě to zajímá. Třeba zjistím, že mi to tam taky chybělo, jen mne to v čas nenapadlo. xD
      Ovšem jsem ráda, že i přesto mne zůstáváš číst.

      Vymazat
  5. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  6. :D :D och mas to dvakrát, dnes mi nejako štrajkuje net :P

    OdpovědětVymazat
  7. Dobře dobře, přežili nálet na čarodejnici :D epilog mi tak trochu nahradil konec povídky, takže jsem nakonec spokojená x) děkuji... (nedokážu si představit takovou snídani jako Erwin :D)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že se nakonec líbilo. No, určitě poté dostal i snídani více k jídlu xD

      Vymazat
  8. A žili šťastně až do smrti.. ááámen :D :) huraráá :D

    Jsem opravdu ráda, že jsem na tuto povídku přišla. Dělala my radost a po dlouhé době sem našla příběh, který mě tolik oslovil a zaujal, a vždy sem se těšila na další díl. Jsem ti za to VELICE vděčná! :) :D

    Děkuji Ti, Usagi

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak! Šťastně až do smrti a pokud neumřeli, žijí dodnes! xD
      Těší mne, že se tolik líbilo. Snad tě osloví i jiné mé povídky. ;)

      Vymazat