Pokud kanibalismus hadů vede k vzniku draků? Je pak lidský cestou k nadčlověku?
Potřebuji nové tělo. A novou duši.
Protože mne blog.cz donutil k činu, tak teď probíhá velké rozmýšlení se, jestli se tady nakonec zveřejní povídky z archivního blogu. A tedy se původní oprašování rychlostí blížící se k nule buď zrychlí a nebo úplně zastaví.

Jste tu poprvé a máte problémy se orientovat? Snad pomůžu zde.


Děkuji za vyjádřenou podporu komentujicím. ;)



-

pátek 1. listopadu 2013

A tak by prohrál...

Fandom: Kuroko no Basket
Postavy: Aomine Daiki, Kise Ryota
Omezení: 18+
Poznámka: Napadlo mne to při cestě z vlaku do školy a už tehdy jsem věděla, že to bude taková trochu zcestnost, ale co...

zdroj: http://www.zerochan.net/1457615#full
A tak by prohrál...


Aomine se vrátil z koupelny a natáhl se na postel, ještě se mu nechtělo úplně spát, ale na jakoukoliv aktivitu byl zase příliš líný. Tak jen ležel, díval se přes okno ven a spíše nepřemýšlel, než by vykazoval takovou aktivitu.
Byl jsi vědom, jak se řítí k zemi jakékoliv jeho mantinely, co se týkalo touhy po Kisem – nebo lépe řečeno: to, co mu bránilo, být ve vztahu s chlapcem. Včera překročil první z pomyslných hranic, za které už zpátky nešlo jít.
Domluvil si s Kisem video-chat.

~

Cítil se nesvůj, když mu v domluvenou hodinu zavolal a objevilo se okno, se světlovlasým a výhledem do části jeho pokoje osvětleného lampičkou. Bál se, že on sám bude prozrazen – o to víc, když i z toho mála, co viděl, lehce Kiseho pokoj poznal.
Ale druhý mladík u Aomineho v pokoji nikdy nebyl a modrovlasý sám několikrát kontroloval, aby skutečně v kameře nebylo vidět nic víc než jeho tělo od krku dolů a židle s temným pozadím tmavého pokoje osvětleného jen obrazovkou.
- Ahoj. Slyšíš mně? Mám nějaké problémy s mikrofónem. - Poslal mu hned, jakmile se „pozdravili“. - Já tebe slyším v pořádku, nemusíš mi to psát :) - Dodal, když se Kise natáhl ke klávesnici, aby mu odpověděl.
„Neslyším. To je smutné, že ti to nejde pořádně, chtěl jsem slyšet tvůj hlas,“ zavrněl světlovlasý o hodně jiným tónem, než na Aomineho mluvíval, když se spolu ještě bavili. Prohrábl si vlasy – zdálo se, že mu vůbec nevadí, že mu jde při některých pohybech vidět do obličeje. „Myslíš, že to spravíš?“
- Pokusím se, pokud chvíli počkáš. - Začal vyvíjet hranou aktivitu, že se s tím něco snaží udělat, i když popravdě přesně věděl, kde by si ho měl zapnout. Neudělal to, nemohl dovolit, aby jej Kise poznal. - Pořád nic? -
Světlovlasý zakroutil hlavou.
- Asi si budu muset koupit nový. Necháme to na jindy? - Přičemž se modlil, aby to druhý neodřekl, protože to by mu jeho plán vůbec nevyšel a už by další možnost snad nikdy nedostal.
„Bude to na nic, když tě neuslyším. Ale ještě více na nic by bylo to nechat na jindy. Kdo ví, kdy bychom se trefili znovu do prázdného bytu, že... Zkusíme to takhle.“
- Ok. -
Světlovlasý si nastavil kameru na notebooku, aby bylo vidět na postel a posadil se z boku, aby druhému mohl ukázat své nožky v botách na podpatcích. Propnul špičky a zahýbal rozverně nohama. „Říkal jsi, že tyhle se ti nejvíce líbí?“ Na sobě měl kromě bot jen spodní prádlo a tričko. Zaklonil hlavu a pousmál se, Aomemu se líbil ten kontrast ohryzku s ženskými podpatky; spokojeně přesunul jednu ruku z klávesnice na své stehno. „Až tak se ti líbí?“ zamumlal provokativně Kise a ještě chvíli pohyboval špičkami, než se přesunul do kleku před kameru. Vidět byly jeho stehna, rozkrok a téměř celý trup. Dlaněmi si přejel po vnitřní straně stehen a trochu se nahnul dopředu. „Neříkal jsi, že jsi stydlivý... no tak, ukaž se mi.“
Aomine zaváhal, ale nakonec se nepatrně na křeslu nadzvedl, aby si mohl stáhnout kalhoty, v kterých spával a ukázat části svého těla, za něž se rozhodně nestyděl.
Kise mlaskl, jak si olizoval rty a také si trochu popotáhl spodní prádlo dolů, i když ne tolik jako jeho společník. „Mmm~ rád bych tam byl s tebou... trošku si vyhrň tričko, přesně tak, opravdu moc rád bych tam byl s tebou, jsi přesně můj typ.“
Světlovlasý si znovu poposedl, tentokrát to Aominemu přišlo nedočkavé a přejel si dlaněmi po stehnech, pokračoval až na bříško. Jeho světlá kůže jakoby trochu zářila, když na ní dopadalo světlo z lampičky. Začal se hladit, i když zatím to nebylo přímo vzrušování se. Jakoby jen poukazoval na své přednosti. Trochu se natočil z boku, když dlaní obkreslil své hýždě a více se nadzvedl v kleku, aby je našpulil.
Aominemu samovolně sklouzla dlaň do vlastního rozkroku a začal se dráždit.
„Mmm~ líbím se ti,“ poznamenal šeptem Kise, když si všiml, jak hezky druhý reaguje. Trochu se přiblížil ke kameře, aby bylo vidět, co dělá s pusou a začal brát do pusy ukazováček s prostředníčkem, jako kdyby to bylo něco úplně jiného. Přičemž druhou rukou také zajel do svého rozkroku.
Modrovlasý se nechával unášet tím erotickým pohledem na svého bývalého spoluhráče, přičemž to bylo snad vůbec poprvé, kdy neměl žádné výčitky, že něco takového dělá. Bylo to příliš příjemné, než aby si to vyčítal.
Po chvíli Kise zamířil prsty ke vstupu do svého těla a celý se prohnul, aby měl lepší přístup. Aomeho doslova překvapilo, jak druhý naléhavě zasténal, když do sebe prstem pronikl. „Představuju si, že mi to děláš ty,“ zavrněl světlovlasý a přidal další prst. Sám sobě se vybízel, přičemž jemně sténal.
- Jsi úžasný. - Napsal volnou rukou druhý, aby si také nějak zapojil, i když měl dojem, že to bude to poslední, co řekne, protože v téhle situaci byla jen jedna činnost, které se chtěl věnovat. Postupoval přesně tak, jak to měl nejraději – připadal si, jako kdyby sledoval porno, i když popravdě tohle bylo mnohem lepší.
„To všechno pro tebe...“ Světlovlasý se choval hodně submisivně, ale Aominemu to jistým způsobem imponovalo. Možná, kdyby se Kise někdy projevil, kolik jej potřebuje a jak bez něj nemůže být, byla by to ta pomyslná poslední kapka, aby se prolomil ledovec a modrovlasý se rozhoupal směrem ke vztahu. Proto mu tak krásně znělo všechno pro tebe.
Světlovlasý se přesunul tak, aby na něj bylo lepší vidět, když vyndal prsty a nahradil je vibrátorem. „Ty bys byl o tolik lepší... kdybys byl hluboko ve mně.“ Přivřel slastně oči a olízl si rty.
I přes absenci modrovlasého vypadal, že si to do sytosti užívá. Popravdě i Aomine se blížil k vrcholu, a to ještě rychleji, pokud si představoval, že ho skutečně naplňuje celou svou délkou. A Kise se mu přesně tak vybízí, chvěje se pod ním a sténá. Protože Aomine je dobrý milenec... imponovala mu ta představa.
Nikdy si nemyslel, že ten dole si to může až tolik užívat, jako mu nyní předváděl Kise, což ho také dosti posunulo směrem ke zboření mantinelů.
Trvalo to jen dalších několik okamžiků, kdy Aomineho sluchátka plnily jen Kiseho steny, než světlovlasý následovaný svým virtuálním společníkem vyvrcholil.
Kise se spokojeně položil na břicho na postel a několik okamžiků mlčel, jak vydýchával, co právě prožil. „Chtěl bych tě při tom slyšet,“ zašeptal unaveně, i když ho celou dobu sledoval a ten pohled se mu opravdu líbil.
Aomine byl v tomhle internetovém kontaktu úplně jiný, než kdykoliv jindy, tolik toho mohl skrýt za anonymitou, že se dokonce v žádném případě nezdál protivný a v kontaktu jistým způsobem štiplavý. A i možná proto si Kise vůbec nedokázal spojit to známé, atraktivní a opálené tělo s jeho bručounským vlastníkem.
- Koupím si nový mikrofón, a pak uslyšíš. - Slíbil mu lživě.
„Těším se. Bylo to fajn. Ale musím se jít osprchovat,“ zasmál se Kise, zdálo se, že dobrý orgasmus mu ještě více zlepšil náladu. Možná proto byl takové „sluníčko“, že si tak často dopřával...
- Já taky. Tak dobrou noc a hezké sny. -
„I tobě... už teď se těším, až mi zítra napíšeš.“ Kise si to nerad přiznával, ale byl tím neznámým klukem, co před nějakou dobou začal komentovat na jeho blogu a teď si dokonce často psali, hodně poblázněný – téměř totožně jako do Aominechiho.
Oba skoro zároveň vypnuli chat.
~

Aomine mu ovšem další den nenapsal.
Prostě nemohl, protože toho na něj bylo v tu chvíli příliš – tak si to zdůvodňoval, nikoliv jako prostý útěk. Navíc si neplánoval koupit nový mikrofón, protože po hlase by ho jistě Kise poznal. A tak se přiblížil jakémusi prolomení svých ledovců, ale zároveň se dostal na místo, odkud nemohl pokračovat, protože mu vadil v cestě balvan vlastní identity a vnímání sebe sama.
Docela by mne zajímalo, jaké to je, - přiznal si a tím našel místo, které mu nedovolovalo bez problémů usnout.
Chvíli přemýšlel, než nakonec tu výzvu přijal. Takový byl! Ani vlastně nepřemýšlel, jak si to před sebou obhájí.
Plivl si do dlaně, jak to viděl dělat aktéry v pornech a navlhčil si tím vstup do svého těla, přičemž tam začal pronikat jedním prstem. Nešlo to nijak lehce a počáteční vzrušení, které měl jen z té myšlenky, že teď bude dělat něco takového, vyprchávalo.
Slyšel o nějakém bodu, který bylo třeba najít.
Vyndal prsty, znovu si na ně plivl a více se navlhčil, než začal prostředníčkem pomalu pronikat do svého těla a zase z něj vycházet. Moc se mu nedařilo zůstat uvolněný a už toho chtěl nechat, když narazil na místo, které hledal.
Sklousl si ret a ještě více si naslinil vstup, aby do sebe pronikl i druhým prstem. Brzy na to se mu podařilo i třetí a roztahoval se, ale stále cítil, že toho dostává „málo“ (opak těch vždy přítomných slov „víc a ještě“).
Zastavil své počínání.
Trochu rozechvěle se zvedl a podíval se, čím by – co má v pokoji – mohl nahradit prsty, aby to bylo jiné. Našel nějakou starou lahvičku od deodorantu, chvíli si ji prohlížel, než se odhodlal a vrátil se s ní na postel.
Naslinil ji, znovu se chvíli roztahoval, než se s ní pokusil proniknout do svého těla. Nebylo to příjemné, ale něco přece zvládne jako muž překonat! Jakmile s ní pronikl, nechal si chvíli, aby začal s pohyby uvnitř svého těla. Když se mu podařilo najít ten správný úhel, úplně zapomínal na nepříjemné pocity okolo a celý zbytek světa.
Ani si neuvědomil jak a bylo po všem...
Ležel znovu na posteli, pocity se mu úplně pomíchali, ale cítil se spokojený a možná i odhodlaný tohle někdy zkusit – ale asi v pozici útočníka – s chlapcem (nejlépe s Kisem), protože to nebylo tak hrozné, jak si to představoval.
Mít sex s přitažlivým modelem přece neznamenalo, že je zaláskovaná buzna a měl by se za sebe stydět!


To byl ten důvod, proč druhého dne nebyl schopen pořádně hrát – cítil se nepohodlně (až bolestivě) v jistých partiích.
A mohl za to Kise! Další položka na seznam, proč ho tak nesnáší a nemůže vystát.

3 komentáře:

  1. Hehehe... konec zabil... xD ale bylo to dobré, tak jsem vyústění jejich "nepovedeného" vztahu vůbec nečekala, i když je škoda, že to stále je jen tak anonymní a s takovou to bude ještě trvat, než se (pokud někdy) vůbec dají dohromady... Ale dobré to bylo.

    OdpovědětVymazat
  2. Zajímavý posun v myšlení Aomineho :D je dobré jak se bojí a zůstává v anonymitě XD už jenom chybí žárlivá scéna, kdy Kisemu vyčte ty staré chlípníky z předtím a bude :DDD
    Kroketa

    OdpovědětVymazat
  3. No, Aominechi je velmi osobitý... XD

    OdpovědětVymazat